Informace :

Co bylo :

Valná hromada.

Dne 20.11.2007 v 16,30 hod. ,
ul. Fráni Šrámka , Centrum zdravotně postižených , konala se " Valná hromada " o.s. SOUTOK. Účast všech členů nutná .
Program :
Organizační záležitosti , seznámení a schválení výroční zprávy , plán činnosti pro rok 2008 .

Poradna pro členy sdružení SOUTOK.

Každé druhé úterý v měsíci od 16,00 hod. v budově / v knihovně / Psychiatrické kliniky FN Hradec Králové , díky vedení kliniky a iniciativě MUDr. Jiřího Masopusta a paní MUDr. Tereze Szimanské , funguje poradna pro členy sdružení SOUTOK , zabývající se problematikou duševního onemocnění .

Chráněné / tréningové / bydlení, v NEDOHLEDNU !

Dne 12.11.2007,
Dle posledních informací je sice bytový dům v ulici Zámostí v Hradci Králové před dokončením, ale původní záměr ubytování duševně nemocných za účelem nácviku samostatného života a bydlení se rozplynul, neboť tvrdá realita ekonomiky ve zdravotnictví a sociálních službách, neumožňuje našim klientům uhradit veškeré náklady na ubytování vč. služeb, které mají činit až 7.500,- Kč za měsíc. Převážná část našich duševně nemocných klientů nemá podle nového zákona nárok, na příplatek na bezmocnost a někdy výše jejich invalidního důchodu nedosahuje ani 50 % požadované částky.

Setkání odborné veřejnosti a uživatelů

Dne 5.11.2007 , bylo uskutečněno setkání odborné veřejnosti a uživatelů,
u příležitosti zahájení činnosti a otevření sídla o.s. Péče o duševní zdraví Pardubice - středisko Hradec Králové, na adrese Kavčí plácek 121, 1. patro , 500 01 Hradec Králové . Vedoucí Mgr. Veronika , tel. 774915758 , E-mail : pdz-hk@pdz.cz.

Toto středisko se stalo registrovaným poskytovatelem sociální služby následné péče, pro dlouhodobě duševně nemocné / terenní služby /, v Hradci Králové .

Článek z časopisu Regenerace

V časopisu Regenerace byly uveřejněny dva rozhovory na téma schizofrenie.
Jeden s MUDr. Jiřím Masopustem a druhý s paní Alenou Šváchovou z organizace SYMPHATEA. Článek si můžete stáhnout ZDE.
Soubor je ve formátu PDF, prohlídnete ho v programu Adobe Reader.

Beseda na ČRo - Pardubice

Dne 28.2.2007 proběhla beseda na ČRo - Pardubice k příležitosti " Národního dne schizofrenie" v pořadu " Rozhlasová apatika ".
Besedy se zúčastnili, MUDr. Jiří Masopust, lékař psychiatrické kliniky FN v Hradci Králové a Antonín Svoboda , předseda představenstva o.s. rodičů a přátel psychosociálně handicapovaných osob " SOUTOK" v Hradci Králové . Na otázky související s tímto onemocněním , bylo odpovídáno z pohledu psychiatra a rodiny , kde se s touto nemoci potýkají.

Zvukový záznam besedy je přístupný na internetu , pod názvem - Národní den schizofrenie - Pardubice - pořad " Máme hosty" -rozhlasová apatika.

Články :

22.2.2007 - Schizofrenie Nové léky, jiné starosti.

Autor : Hana Matoušková

Dříve se pacienti potýkali s tiky a nekontrolovatelnými pohyby, dnešní léčiva z nich mohou udělat tlouštíky. Přesto je dobře, že je lékaři předepisují - zvyšují totiž kvalitu života tisícům pacientů.

Lidé se schizofrenií byli po celá tisíciletí považováni za posedlé ďáblem, v lepším případě za nadané zvláštními schopnostmi. Až v poslední stovce let se na schizofrenii lékaři dívají jako na nemoc a za tuto dobu přišli s několika vysvětleními pro její vznik. V roce 1948 stvořila psychiatrička Frieda Fromm-Reichmannová termín "schizofrenogenní matka", čímž měla na mysli, že některé ženy svým chladným, odmítavým chováním s přísnou morálkou podněcují ve svých dětech vznik schizofrenie. Tento koncept však podlehl velké kritice a je dnes opuštěn. Psychický stres je sice jedním z prokázaných spouštěcích faktorů, ale dnes se odborníci přikládají spíše ke genetickému vysvětlení původu této nemoci. "Z různých epidemiologických studií vyplývá, že zatímco v běžné populaci se objevuje nemoc u jednoho procenta lidí, riziko vzniku u dítěte jednoho rodiče se schizofrenií je 12 procent, pokud jsou nemocní oba, tak 40 procent. Nejvyšší míra rizika je u jednovaječného dvojčete - 47 procent," vypočítává Pavel Mohr z Psychiatrického Centra Praha. Podle časopisu New Scientist záleží také na tom, ve kterém měsíci v roce jsme se narodili. Četné výzkumy totiž dokládají, že lidé narození v únoru, březnu a dubnu mají až o deset procent větší pravděpodobnost, že u nich propukne schizofrenie. Vědci si dávali tuto skutečnost nejdříve do souvislosti s virovými infekcemi, tato hypotéza se však nepotvrdila. Když se však porovnávaly výsledky lidí ze zemí o různé zeměpisné šířce, nabyli psychiatři přesvědčení, že tato psychiatrická nemoc může souviset s dobou, po kterou byla těhotná matka vystavena slunečnímu světlu. Zatímco lidé ze zemí mezi 30 a 60 stupni severní šířky měli riziko vzniku nemoci zvýšené o 5 procent, lidé za 60. stupněm ho měli vyšší o 10 procent.

Léčba nemůže být pro všechny stejná.

Dříve člověk mohl potkat pacienty, kteří upoutali pozornost v první minutě - přešlapovali na místě, třásli se, silně mrkali a jejich ruce občas vystřelovaly do vzduchu, jiní zas byli na pohled křečovitě ztuhlí. To všechno jsou takzvané extrapyramidové příznaky, které provázejí nejen řadu onemocnění, ale jsou i nežádoucími účinky léků na schizofrenii. "Užívání těchto starších preparátů je spojené s celou řadou vedlejších nežádoucích účinků, včetně ztuhlosti. Lidé ve skutečnosti velmi často nesprávně zaměňují příznaky schizofrenie, tedy bludy nebo emoční ochuzení, za vedlejší účinky léků," vysvětluje jeden z mýtů Pavel Mohr z Psychiatrického Centra Praha. Tato typická antipsychotika se užívají od 50.let dvacátého století a ve své době byla pro pacienty i lékaře jistě úlevou, protože předchozí způsoby léčby byly drastické - inzulínové šoky nebo lobotomie, proslulý neurochirurgický zákrok, při kterém se přerušila nervová vlákna spojující mozkový lalok s jinými částmi mozku. Vzletně řečeno - pacient přestal být sice agresivní, ale touto operací byl zároveň odstřižen i od svého lidství. V dobách ještě starších se lidé považovaní za blázny ponořovali do ledové vody nebo se jimi otáčelo ve speciálním zařízení do doby, než upadli do bezvědomí. Jejich pečovatelé si od takového tělesného šoku totiž slibovali navrácení jejich zdravého ducha zpět. Dnešní léky - atypická antipsychotika - umějí nejen potlačit halucinace a bludy, ale také si narozdíl od léků starších poradí s apatií a slabou motivací, soustředěním. Navíc s sebou nepřinášejí nepříjemné pohybové příznaky. Jenže v sobě skrývají riziko na první pohled neviditelné: obezitu, metabolický syndrom a s nimi související choroby. "Výskyt metabolického syndromu při léčbě klasickými preparáty se dříve nesledoval, dnes je tomu jinak. V současné době klademe větší důraz na kvalitu života nemocných a jejich spokojenost s léčbou," říká Jiří Masopust z Psychiatrické kliniky v Hradci Králové. S tím souhlasí i Pavel Mohr: "Dnes se zpravidla už nespokojujeme pouze s potlačením pozitivních příznaků, tedy bludů a halucinací, ale očekáváme další zlepšení kvality života nemocných a jejich znovuzařazení do společnosti." Jak spolu ale schizofrenie a nemoci plynoucí z obezity souvisí? Vysvětlení může být trojí: metabolický syndrom, při kterém se ukládá tuk mezi vnitřní orgány a nemocný je více ohrožen vysokou hladinou cukru a tuku v krvi, je vedlejším účinkem nových, atypických léků. Jiným vysvětlením je nezdravý životní styl, který schizofrenici mají, tedy kouření, přejídání a trávení času před televizí, nikoliv pohybem venku. Poslední konstatování, doposud nevysvětlené, je, že tyto dvě nemoci k sobě zkrátka patří - podle výzkumů mají lidé se schizofrenií dvakrát častěji metabolický syndrom, cukrovku a zvýšenou hladinu cholesterolu než lidé zdraví. Měli by tedy lékaři podávat stále jen léky typické? Nikoli, jen je potřeba přihlížet nejen k potlačení co nejširší řady příznaků nemoci, ale také k tomu, s jakými vedlejšími účinky bude muset nemocný žít, až už je to ztráta sexuální apetence, pokles bílých krvinek nebo zmíněný metabolický syndrom, který přináší časné úmrtí na nemoci srdce a cév. U pacientů s nadváhou je tedy nutné průběžně kontrolovat jejich hladinu cukru a tuků v krvi a pokud výrazně nemocného obtěžují, je třeba je změnit.

Jak nemoc vypadá a jak se léčí.

Projevy tohoto onemocnění jsou velmi různorodé a odborníci je dělí do tří skupin - negativní, pozitivní a kognitivní příznaky. První skupina příznaků není podle názvu horší nebo lepší než skupina druhá, slovo negativní se tu používá ve smyslu ubývání, ztráty. Nemocní totiž přicházejí o schopnost komunikovat s okolím - mají zploštělé emoce, smějí se v nevhodné situaci, uzavírají se před okolím, ztrácejí motivaci. Mezi příznaky pozitivní patří halucinace, bludy a paranoidní představy. Člověk při nich má hlasy, méně často i vidiny, strach, má silný pocit pronásledování, což může někdy vést až k napadení okolí. To by ovšem mělo brát v úvahu, že se nemocný takto pouze bránil domnělému útočníkovi. Na rozdíl od příznaků negativních jsou celkem dobře ovlivnitelné léky. Kognitivní příznaky, tedy ty, které se dotýkají poznání, narušují soustředění, paměť, učení nebo porozumění informacím. Trochu čísel: schizofrenií někdy během života onemocní jeden člověk ze sta a vůbec nezáleží na tom, jestli je to bohatý Seveřan nebo chudý obyvatel Afriky, rozprostření schizofreniků v celosvětové populaci je rovnoměrné. Tato nemoc je podle statistiky Ústavu informací ve zdravotnictví v České republice vůdčí diagnózou při přijetí na psychiatrické lůžkové oddělení ( přes 12 tisíc případů v roce 2005) a průměrná doba hospitalizace s diagnózou F20 je 165 dní. Schizofrenie je zároveň psychiatrickou nemocí, která nejčastěji vyžaduje následnou ambulantní péči po propuštění, ve více než 70 procentech případů. Zhruba třetinu pacientů potká za život jedna epizoda, ze které se doživotně vyléčí. Druhá třetina se pohybuje mezi obdobími klidu a znovuvzplanutí nemoci a třetina poslední bude nemocná chronicky s nepříznivou prognózou. Dnes se k léčbě schizofrenie používají antipsychotika neboli neuroleptika. Starší generací byly fenothiaziny (nejznámějším byl zřejmě haloperidol), dnes se předepisují takzvaná atypická antipsychotika - clozapin, risperidon, olanzapin, quetiapin, ziprasidon a aripiprazol. (mat)

V lednu navštívil Českou republiku v rámci psychiatrického kongresu v Jeseníkách profesor Marc De Hert z katolické univerzity v belgické Lovani. Ve své práci se zabývá schizofrenií a psychotickými poruchami, mezi jinými sebevraždou mezi schizofreniky nebo vedlejšími účinky antipsychotických léků.

HM: Již dlouho se zabýváte sebevraždou mezi pacienty se schizofrenií, snižují se jejich počty? A může to být i destigmatizací nemoci a nemocných?
MDH: Studie ukazují, že lék clozapin dokáže nejlépe ze sledovaných léčiv předcházet sebevraždám. Za ta léta, kdy se sebevraždami zabývám, čísla skutečně klesají. Co se týče stigmatu lidí se schizofrenií - to, že opouštějí nemocnice, ještě neznamená, že je zároveň opouští i stigma. Ze statistik víme, že doba po propuštění je pro sebevraždy nejrizikovější.

HM: Čím je specifická skupina schizofreniků, kteří si berou život?
MDH: Dali by se rozdělit do tří skupin - jedni jsou chronicky nemocní a po několika hospitalizacích dojdou k závěru, že takový život nemá smysl a vzdají se ho. Druhá skupina má vrozenou silnou impulzivitu a je dobře ovlivnitelná léky, zvlášť olanzapinem. Zbytek lidí se při prvním setkání s nemocí nedokáže vyrovnat s tím, že s nemocí ztrácí své schopnosti, a život raději ukončí.

HM: Jedním z vašich projektů byl také virtuální simulátor příznaků schizofrenie, jak byste ho popsal?
MDH: Hlavní myšlenkou bylo ukázat lidem, jak může vypadat život s psychózou. Jak se z jednoduchých a běžných situací stávají pro psychicky nemocného člověka situace velmi komplikované. Například se znázorňuje cesta do obchodu, ze které se postupně stává velmi nepříjemný, strašidelný zážitek. Vstoupíte do černé skříně, s velkou obrazovkou, obklopují vás zvuky, hýbe se podlaha. Dnes jezdí toto zařízení v autobuse po celé Evropě.

HM: Jsou lidé se schizofrenií předurčeni ke vzniku metabolického syndromu, nebo to souvisí spíše s jejich životním stylem, popřípadě vedlejšími účinky léků?
MDH: V každém případě je to kombinace více faktorů. U pacientů se schizofrenií se například na vzniku diabetu kromě běžných faktorů - věku či genetické dispozice - podílí i psychiatrická nemoc. Ta totiž sama o sobě vznik diabetu podporuje, což je pravděpodobně dáno geneticky. Mohou to být ale i faktory životního stylu, protože nemocní často a hodně kouří, pohybují se jen minimálně. A pokud si tyto faktory představíme jako pyramidu, tak až na jejím vrcholu jsou zmíněná antipsychotika. Jenže my zatím nevíme, jak velký ten vršek pyramidy je. Některé léky způsobí, že má nemocný větší chuť k jídlu, po jiných se méně hýbe. Další skupina má zas vliv na slinivku a metabolismus tuků.

HM: Většina nemocných se schizofrenií je závislá na sociální podpoře, proč bychom o ně čistě z ekonomického hlediska měli pečovat?
MDH: Je to chronická nemoc jako každá jiná. Všichni by měli mít stejnou péči. Z tohoto hlediska je třeba říci, že dobré léky se vyplatí, protože bez nich musejí být nemocní hospitalizování, a to je drahé.

publikováno v MF DNES, příloha Věda, 17. 2. 2007 ˆ nahoru

Dne 9.6.2005 jsme obdrželi odpověď od ředitele FN HK a zde jej zveřejňujeme v plném znění:

Vážený pane Svobodo,
děkuji Vám za Váš dopis ohledně havarijního stavu budovy a stísněného provozu psychiatrické kliniky naší nemocnice. Vedení FN HK si je vědomo potřeby radikálního řešení celé situace a vzhledem ktomu, že se opakovaně nepodařilo získat podporu státu na výstavbu nové kliniky, bylo rozhodnuto o financování z vlastních zdrojů.
V současné době se připravuje definitivní projekt a se zahájením výstavby se počítá v příštím roce. Dokončení závisí zejména na finanční situaci celého zdravotnictví, ale pokud nedojde k výraznějším otřesům, je termín dokončení a zprovoznění v roce 2008 velmi reálný. Klinika by měla získat veškeré potřebné zázemí pro širší ambulatní činnost tak, aby naplnila moderní trendy v psychiatrii a umožnila pacientům snazší přechod z vážného stavu a hospitalizace do normálního života . Váš dopis si dovolím použít jako další argument pro alespoň částečnou dotační podporu ze strany Ministerstva zdravotnictví, která by umožnila urychlení stavby .

doc. MUDr. Leoš Heger , CSc. - ředitel FN HK. ˆ nahoru